pondělí 5. prosince 2016

Jak jsme se rozkmotřili...

- adventní chřipka - nepředstavitelně nepředstavitelný vztah - naše crush - plány na večer - “já už si asi nechci psát” - stalkerka Káťa - náznak osudovosti - friendzoned Káťa a čechoingliš termity - přátelské setkání -

No tak jo. Hurá do psaní. Původně jsem touto dobou měl obíhat porady, školit a tvořit hodnoty, ale adventní chřipka si nevybírá. Mimochodem je vskutku skvělý onemocnět v sobotu, a v neděli se pro jistotu složit úplně, když se s Káťou vídáme v podstatě jen o víkendech. No, nedá se nic dělat, aspoň mám díky tomu chvilku na psaní dalších elaborátů.
Tak abych navázal na předcházející díl. S Káťou jsme si tehdy psali v podstatě pořád, den za dnem, ona byla vůči nám čím dál tím otevřenější a stejně tak i naopak. Konverzace se samozřejmě držela stále přátelských mantinelů, přeci jen ona měla přítele a navíc nám vícekrát zdůraznila, že vztah ve více osobách je pro ni nepředstavitelně nepředstavitelný.
Postupně jsme se dozvěděli spoustu věcí. O tragické lásce s jedním děvčetem. O poněkud nefunkčním vztahu s její maminkou. No a samozřejmě o tom, jak její zprvu šťastně se jevící vztah s Milošem, vůbec tak šťastný není. A dokonce jsme začali mluvit i o tom, že by stálo za to spolu zajít na kávu, ať naše přátelství není jen virtuální. No, Káta byla tak trochu naší crush. Nicméně, objektivně vzato, byla zadaná a ze svého dlouhodobého, byť nepříliš funkčního vztahu se jí utíkat nechtělo. No a v pátek večer se na Tinderu Máně ozvala jedna slečna, zda máme nějaké plány na večer.
My samozřejmě volný večer měli, neměli jsme žádné závazky k nikomu dalšímu, ale protože jsme fér, nebo se o to aspoň vždycky snažíme, raději jsme se Káti zeptali zda jí nevadí, že jdeme na rande. Ona samozřejmě odpověděla, že proč by jí to mělo vadit, že má přítele a s námi nic nemá, ale konverzace začala mít silně awkward nádech. No, tak si Áďa s Máňou domluvili rande. Nebo spíše přátelskou schůzku, ale ta není přeci jen hlavním tématem dnešního článku. Zvláštní bylo spíše ráno, kdy jsme zjistili, že si nás Káťa beze slůvka vysvětlení čehokoliv odebrala z přátel a tak dál. Jediné, co jsem z ní vyrazil když sem se jí zeptal proč bylo “já už si asi nechci psát…”, což byla věta, která i přes svou banálnost mne zasáhla jako nůž. Ačkoli jsme se znali sotva týden, navíc pouze přes internetovou komunikaci, oba nás to kupodivu dost zasáhlo, byli jsme z přerušení kontaktů dosti přešlí, vážně nám chyběla. Ale tak co, byla to její volba, tak jsme si řekli, že nás to za chvíli přejde, je to sice škoda, ale život jde dál.
Následujících několik dní se nedělo vlastně nic moc zajímavého. Byli jsme na halloweenské party v našem oblíbeném baru, která byla ve výsledku docela nudná. Vznikla na ní nicméně docela hezká společná fotka. No a o pár dní později nám onu společnou fotku lajkla Káťa - stalkerka. Vzhledem k tomu, že si nás odebrala z přátel na oné gigantické sociální síti a přerušila všechny kontakty, nešlo o jen tak nějakou náhodu. A nás to opravdu hodně překvapilo. S Máňou jsme si řekli, že to nijak nebudeme řešit - pokud s námi chce obnovit kontakty, nechť je obnoví ona.
Samozřejmě, že naše předsevzetí nám vydrželo sotva den. Pak jsem Káťe napsal. A tak jsme si začali psát zase. A jak už to tak bývá, nad vším se opět začal vznášet náznak osudovosti. Pro tentokrát za to mohl horoskop.
Naše konverzace se rychle vrátila nejen do zajetých kolejí (tady si dovolím rýpnout, že když Káťu popichujeme,  že do nás už tenkrát byla trochu poblázněná, tváří se neskutečně roztomile, bije pěstičkami, dupe nožičkami a říká, že to vůbec není pravda), ale dokonce jsme k sobě měli po chvíli ještě blíže, začali si skypovat a pořádně si domlouvat kávové posezení. Snad jedinou šmouhou byl náš hloupý vtip, den před plánovanou schůzkou, kdy jsme si řekli, že se budeme tvářit, že je Káťa totálně friendzoned. Což přivedlo několik dalších extrémně awkward chvil, Káťu absolutně vyvedenou z míry a vyděšenou co provedla špatně. No, naštěstí jsme to urovnali a začali se těšit na další den, kdy proběhlo naše první “přátelské setkání”.

Áďa

2 komentáře:

  1. Napätie Pri čítaní bolo, sledujem pozorne ďalej vás príbeh 😉

    OdpovědětVymazat
  2. Napätie Pri čítaní bolo, sledujem pozorne ďalej vás príbeh 😉

    OdpovědětVymazat