pondělí 30. ledna 2017

První a poslední přátelské setkání, a co vás čeká a nemine

Náš vztah se příjemně rychle vyvíjí, všechno máme ujasněné, myslím, že jsme všichni spokojení. Když se něco děje, mluvíme o tom. Áďa vám popsal, jaké trable předcházely všemu před tím, než jsme se osobně poznali, já bych vám teď ráda řekla, jak to vlastně všechno pokračovalo.
Po našem rozkmotření, usmíření a následném hloupém vtipu jsme šli na kafe. Bylo to naše jediné opravdu přátelské setkání, protože, ač byla Káťa tenkrát ještě stále zadaná, další setkání už tak úplně přátelská nebyla, byla víc než to. Ale hezky popořádku. První a poslední přátelské setkání bylo jednoho podzimního pátečního odpoledne. Káťa šla s námi na kafe a dortík do útulné kavárničky kousek od nejmenovaného náměstí v nejmenovaném hlavním městě. Povídali jsme si o nás, o ní, o jejím mizerném vztahu,  obdivovali jsme mé jen pár hodin staré tetování. Přestože Káťa byla přesvědčená, že sex, natož vztah, ve třech není nic pro ní, při čekání na metro jsme se všichni trochu objímali, a ona uznala, že to je příjemné…
Odpoledne bylo hrozně krásné,a osud nám představil další z jeho neodbytných pokusů, jak nás dát dohromady. Když jsme Káťu totiž doprovázeli na vlak, tak nejely eskalátory z metra. A zrovna na tohle nádraží je opravdu strašné vylézt pěšky. Blé. Už nikdy, prosím, Osude, tohle fakt nebylo fér. Všichni lehce přinastydlí, a běželi jsme kilometr po schodech na vlak. Na vlak, který měl Káju dovézt za Milošem.
V neděli Káťa psala, že by nás ráda viděla. Že by se romantický víkend nevyvedl podle plánu? Před chladem jsme se schovali do kavárny kousek od nádraží. Protože jsme nestydové nestydatí, seděli jsme všichni vedle sebe namačkaní na gauči. Popíjeli jsme kávu a probírali Miloše. Káťa se s ním přes messanger hádala.. A tenkrát padla jeho legendární hláška: “Na geeky nežárlím.” No dobře, Milošku, jak myslíš. Ten večer jsem si ukradla první sladkou pusinku. Doslova ukradla, protože loudil Áďa, Káťa se otočila a tam jsem čekala já. Máňa, zloděj polibků. Káťa se jen začervenala a usmála se.
Ještě toho dne Káťa Milošovi oznámila, že chce pauzu. Byla jsem na ni tak hrdá, jak jsem jen mohla být. První krok z toho začarovaného kruhu… Jestli něco někdy změní, tak teď, říkala jsem si. Budeme tu pro ní, slíbili jsme jí.
Středa, další rande, i když Káťa tomu nadále říkala přátelské setkání. Toho dne se na scéně objevuje duo Harpyjí. Áďa ztrácí nadvládu, neboť Harpyje (já a Káťa) ho neustále pošťuchují. Původně jako žert byl i první polibek. Dostala jsem ho dřív než Áďa, heč!!! Seděli jsme v čajovně, mírně a hlavně nesměle se osahávali, jen tak letmo, jen tak jakoby omylem. Ale pusinkovali jsme se. V jednom momentu se Káťa naoko urazila a odešla z gauče do křesílka naproti. My se pohodlně roztáhli, a po půl minutě se naše Harpyjka zvedla s tím, že se chce tulit.. Kdo by odolal?

Áďa se naklání pro čaj se slovy: “Ne, že se mi budete cicmat za zády!” (pořád ještě nedošlo k pořádnému polibku, jen takové… skoro až dětské pusinky). A zatímco já se ke Kátě natáhla pro další pusu, ona z ní udělala polibek… Bylo to nečekané, a krásné, tak jak to u prvních polibků bývá.

Pátek, Kátina první návštěva v našem doupěti neřestí, ale jediným neřestníkem byla ona. Sice oficiálně zadaná, ale ze situace nám vyplynuly první náznaky erotických náznaků…

Kája se rozešla s Milošem. Miloš rozchod zazdívá, ale nakonec kapituluje, i když se pořád trochu snaží. Jsme tu pro ni.

Neděle, Káťa je u nás. Koukáme na film (pro starší generace našich čtenářů: koukání na film je ekvivalentní činností k prohlížení sbírky motýlů). A tak jsme zasvětili naši crush do tajů sexu ve třech.

Středa, Káťa přijíždí. Je volno, bude u nás až do neděle. Není to moc? Co když to bude… moc dlouho? Nebylo. Byly to skvěle strávené dny. No dobře, převážně jsme se milovali. Dokoukali jsme film z neděle, zašli na korejské jídlo. (Nápověda od těch mých dvou potvor: ještě jsme jedli, spali, sprchovali se, chvíli si i povídali… Do čeho jsem se to upsala... )

Neděla, Káťa odjíždí. Víme jak to mezi námi je, chodíme spolu. S úsměvem na rtech, láskou v srdci a srdcem na dlani. Našli jsme jednorožce, on si našel nás.


Vaše Máňa

PS: Samozřejmě se omlouváme za dlouhou neaktivitu, ale múza někdy prostě stávkuje. Příště se můžete těšit na vtípky o vyznávání lásky, na naše vánoce, … Shánějte ampulky s inzulinem, protože to bude sladký.

PPS: Ne že by byl Áďa bez pusinek a polibků, rozhodně nebyl o nic ochuzen, ale jednak má dáma přednost, a pak taky je to takhle… dramatičtejší!

Žádné komentáře:

Okomentovat