Blog dvou mladých lidí o polyamorii, bisexualitě, vztazích ve třech a hledání lásky.
Přidejte si nás i na Facebooku.
čtvrtek 29. prosince 2016
Šťastný a veselý. A taky Novej rok.
pátek 16. prosince 2016
Mánina psychologická poradna: Domácí násilí, sebevědomí, mezilidské vztahy
středa 7. prosince 2016
Krátké zamyšlení o romantických výletech. Jo a mimochodem, máme Twitter!
pondělí 5. prosince 2016
Jak jsme se rozkmotřili...
pátek 2. prosince 2016
A je to tady.
Co je tady? Coming out. Sice tím trochu předbíháme naší příběhovou linku, ale je to aktuální téma. A upřímně? Já to asi potřebuji vydat hned. Taková trochu terapie.
Ani já, ani Káťa, nemáme úplně vzorné rodiče. Možná není až tak daleko od pravdy, že jsou to tak trochu sobečtí ignoranti. Vzhledem k tomu, že jsme s Káťou obě stejné, tak jsme obě docela výbušné. Nebo spíš… Když se s někým hádáme, stane se, že řekneme věci, které bychom nechtěly. Nejen ty věci, které zraňují, ale i ty, které si chceme nechat pro sebe.
V neděli večer se Káťa vrátila od nás domů, pohádala se s mámou a řekla jí o nás… Nebyla jsem u toho (logicky..), takže píšu jen dle informací mi sdělených.
Přišla sem domů, posadila jsem se do chodby a mamka na mě začala řvát...Tak jsem na ni začala řvát taky, a nějak jsme se chytly. Ona pak odešla do kuchyně a začala mluvit o tom, jak na mne ten kluk má špatný vliv a tak…
"Mami?"
“Co je?"
“Pojď sem..."
A když přišla tak jsem se dívala do země a řekla jsem “No mami já mám holku a kluka..."
A ona: “Jakože...to nechápu...jak to myslíš?"
“No prostě..."
“Že jste jakože 3 nebo jak jako..."
“No...jsme 3...já se ti to bála říct"
Ona se na mě podívala a řekla: “A co z toho máte?"
Ta otázka mně naštvala a řekla sem: ”Jak jako, co z toho máme? Máme z toho vztah..."
“A to ti to vyhovuje?"
“Hmm.." a ona se otočila a když odcházela tak řekla: ”Nejsem šťastná, že se vídáš s divnejma lidma...ale je to tvoje věc. Už se se mnou o tom nebav..." A odešla…
Se mnou se rodiče již měsíc a půl nebaví, respektive jen když něco potřebují. Třeba potvrzení o studiu. Takže jsem v pondělí šla s mámou v práci “na kafe”... Jak víte, sekla jsem se školou. Nastal čas to říct rodičům, protože tohle není věc, kterou bych oznamovala po telefonu. No, kromě toho, že mě má drahá mať seřvala že proč to neřeknu tátovi, a kdo ví co, tak mi oznámila, že je vidět, že mám jiné zájmy než školu, na kterou kašlu. Významně se při tom dívala na mé tetování. No, stane se, nebudeme si tu kazit den povrchností mých rodičů. Když jsem se vrátila do kanceláře, čekal mne pokrytecký mail s tím, že jestli se s nimi chci bavit, je podmínkou slušné chování a pokora. Když jsem se vyvztekala, že tohle opravdu není fér, dala jsem se do psaní odpovědi. Hodně moc jsem se snažila, aby to vyznělo rozumněji, než mámin mail, což ostatně nebylo tak moc těžké. Na konec jsem připojila odstaveček:
“Ale abych tedy byla stoprocentně upřímná a zároveň vás informovala o všech důležitých novinkách: Už nějakou dobu vím, že jsem bisexuální. Teď jsem zadaná. Se slečnou. A s Áďou. Nacházíme se v triádě, polyamorním vztahu. Jednoduše řečeno, chodíme všichni spolu. “
No, reakce jsem se žádné nedočkala. Ani ň o Káťe. Předpokládám, že tu jsou dvě možnosti:
Myslí si, že to je nějaký buď vtip, nebo pubertální recese.
V závalu nepříjemné komunikace mají rudo před očima ze všeho ostatního natolik, že tenhle odstavec, byť pro mne byl asi nejdůležitější, prostě nevidí. Je možné, že ho jejich mozek prostě ignoruje.
Ještě než jsem mail odeslala, napsala jsem tuhle “novinku” bráchovi. A jeho odpověď? “To si zase děláš srandu, jako vždycky, nebo tohle myslíš vážně?” Když jsem ho ujistila o vážnosti svého tvrzení, řešil to asi stejně, jako by řešil domácí úkol. Nijak.
Takže: bůh ví, jak se věci budou vyvíjet dál. Áďa svůj coming out neplánuje v nikterak brzké době, takže si ještě počkáme.
Máte i vy nějaké zkušenosti s jakýmkoliv comingoutem? Podělte se s námi! Nejlepší příběh získá krásné velké bezvýznamné plus!
Máňa