pátek 2. prosince 2016

A je to tady.

Co je tady? Coming out. Sice tím trochu předbíháme naší příběhovou linku, ale je to aktuální téma. A upřímně? Já to asi potřebuji vydat hned. Taková trochu terapie.

    Ani já, ani Káťa, nemáme úplně vzorné rodiče. Možná není až tak daleko od pravdy, že jsou to tak trochu sobečtí ignoranti. Vzhledem k tomu, že jsme s Káťou obě stejné, tak jsme obě docela výbušné. Nebo spíš… Když se s někým hádáme, stane se, že řekneme věci, které bychom nechtěly. Nejen ty věci, které zraňují, ale i ty, které si chceme nechat pro sebe.

V neděli večer se Káťa vrátila od nás domů, pohádala se s mámou a řekla jí o nás… Nebyla jsem u toho (logicky..), takže píšu jen dle informací mi sdělených.

Přišla sem domů, posadila jsem se do chodby a mamka na mě začala řvát...Tak jsem na ni začala řvát taky, a nějak jsme se chytly. Ona pak odešla do kuchyně a začala mluvit o tom, jak na mne ten kluk má špatný vliv a tak…

"Mami?"

“Co je?"

“Pojď sem..."

A když přišla tak jsem se dívala do země a řekla jsem “No mami já mám holku a kluka..."

A ona: “Jakože...to nechápu...jak to myslíš?"

“No prostě..."

“Že jste jakože 3 nebo jak jako..."

“No...jsme 3...já se ti to bála říct"

Ona se na mě podívala a řekla: “A co z toho máte?"

Ta otázka mně naštvala a řekla sem: ”Jak jako, co z toho máme? Máme z toho vztah..."

“A to ti to vyhovuje?"

“Hmm.." a ona se otočila a když odcházela tak řekla: ”Nejsem šťastná, že se vídáš s divnejma lidma...ale je to tvoje věc. Už se se mnou o tom nebav..." A odešla…

    Se mnou se rodiče již měsíc a půl nebaví, respektive jen když něco potřebují. Třeba potvrzení o studiu. Takže jsem v pondělí šla s mámou v práci “na kafe”... Jak víte, sekla jsem se školou. Nastal čas to říct rodičům, protože tohle není věc, kterou bych oznamovala po telefonu. No, kromě toho, že mě má drahá mať seřvala že proč to neřeknu tátovi, a kdo ví co, tak mi oznámila, že je vidět, že mám jiné zájmy než školu, na kterou kašlu. Významně se při tom dívala na mé tetování. No, stane se, nebudeme si tu kazit den povrchností mých rodičů. Když jsem se vrátila do kanceláře, čekal mne pokrytecký mail s tím, že jestli se s nimi chci bavit, je podmínkou slušné chování a pokora. Když jsem se vyvztekala, že tohle opravdu není fér, dala jsem se do psaní odpovědi. Hodně moc jsem se snažila, aby to vyznělo rozumněji, než mámin mail, což ostatně nebylo tak moc těžké. Na konec jsem připojila odstaveček:

“Ale abych tedy byla stoprocentně upřímná a zároveň vás informovala o všech důležitých novinkách: Už nějakou dobu vím, že jsem bisexuální. Teď jsem zadaná. Se slečnou. A s Áďou. Nacházíme se v triádě, polyamorním vztahu. Jednoduše řečeno, chodíme všichni spolu. “

No, reakce jsem se žádné nedočkala. Ani ň o Káťe. Předpokládám, že tu jsou dvě možnosti:

Myslí si, že to je nějaký buď vtip, nebo pubertální recese.

V závalu nepříjemné komunikace mají rudo před očima ze všeho ostatního natolik, že tenhle odstavec, byť pro mne byl asi nejdůležitější, prostě nevidí. Je možné, že ho jejich mozek prostě ignoruje.

Ještě než jsem mail odeslala, napsala jsem tuhle “novinku” bráchovi. A jeho odpověď? “To si zase děláš srandu, jako vždycky, nebo tohle myslíš vážně?” Když jsem ho ujistila o vážnosti svého tvrzení, řešil to asi stejně, jako by řešil domácí úkol. Nijak.

Takže: bůh ví, jak se věci budou vyvíjet dál. Áďa svůj coming out neplánuje v nikterak brzké době, takže si ještě počkáme.

Máte i vy nějaké zkušenosti s jakýmkoliv comingoutem? Podělte se s námi! Nejlepší příběh získá krásné velké bezvýznamné plus!

Máňa

4 komentáře:

  1. Ahoj, tak po dlooouhé době jsem tady opět, Vaše věrná čtenářka Martina :) Moc se omlouvám, že jsem se dlouho neozvala, bylo to hodně náročné období a přemýšlela jsem, co bych Vám vůbec do toho mailu napsala. Opravdu nic moc :( Ale to bych nebyla ten optimista jako vždycky, kdybych nevěřila, že to všechno bude nakonec dobrý :) Tohle téma mě ale přinutilo také něco "hezkého" napsat. Jelikož moje máma mi oznámila, že už nejsem její dcera potom, co jsem se jí snažila vysvětlit, že s Jardou se máme po těch všech letech moc rádi, ale potkala jsem Lukáše a zamilovala se i do něj.. Už asi tak půl roku jsme na válečné stezce :( A teď poslední dobou se to vyhrotilo ještě víc ze strany mé mámy a snaží se proti mě poštvat i tátu, se kterým jsou rozvedený a po rozvodu se spolu vůbec nebavili 16 let a teď mu každý den volá a vypráví mu jaké zvěrstva určitě dělám a ták.. No myslím, že u mě už ten coming out hůře dopadnout nemohl :D No a aby toho nebylo málo, tak Jardy přítelkyně je opravdu zarytě monogamní a nepřeje si, aby se mnou cokoliv měl, takže mám ještě k tomu zlomený srdce, protože Jardu opravdu miluju. A on je zase tak strašně zamilovanej do Zuzky, že o ní nechce kvůli polyamory přijít.. Tak snad si to malé bezvýznamné plus zasloužím :D Mějte se hezky a určitě se zase ozvu ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Martino, doufáme, že se tvé vztahy vyřeší především k tvému štěstí, třeba se někdo nový ještě objeví :) rodiče to snad brzy přijmou jako tvou osobní volbu a přestanou to tolik řešit. Konec konců, nic s tím neudělají :) za trojúhelník zdraví Máňa

      Vymazat
  2. Ad skola) to ja mam skolu omielanu uz 11 rokov :D a to som ukoncil v 5 rocniku lebo som neodovzdal DP.

    Ad vztahy rodicia a deti) takych hadok este bude ...horsie, ze sa na tieto turbolencie nezabuda pri niektorych typoch rodicoch. Rozumnym casom dojde, ze v zivote su aj ine dolezitejsie veci ako len kariera. U mna otec po skole len komentoval, aby som bol dobrym clovekom. Mama je ten druhy typ :( Skoda, ze uz otec nezije.
    PS1: neni ste vy blizenkyne?
    PS2: jaaaj 20te roky...nech vam to vsetko vydrzi. Spolocne prezite krizy by mali ludi zblizovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, ano, Vidím to stejně. Rodiče řeší školu jak kdyby se hroutil svět, ale to, že chodíme ve třech, je moje věc. Co se dá dělat.
      Jsme něco mezi blíženci a býkem :)
      Za trojúhelník zdraví Máňa

      Vymazat